DOWNŮV SYNDROM              OVEČKA, o.p.s.                  DĚTI Z OVEČKY                 NEJBLIŽŠÍ AKCE               KONTAKT                     ÚVAHY, NÁZORY                          NÁVŠTĚVNÍ KNIHA            

                                                                         

                 Nejen pro Vendulku od dědy...

  Narození dítěte je v rodině vždycky očekáváno s nadějí. Nový človíček, potomek,   má naplnit naděje rodičů a prarodičů. Život nám však mnohdy připraví jiné cesty než ty očekávané.
Když jsme se v srpnu 2007 od syna dozvěděli, že právě narozená V
endulka má chromozomální poruchu, která se nazývá Downův syndrom, byli jsme přirozeně šokováni. Něco o tomto postižení člověk věděl, ovšem pokud se něco týká přímo mne samého, začnu se o to zajímat podrobněji. Zjistil jsem, že tato vrozená vývojová vada bývá často kombinována s dalšími komplikacemi. Naše Vendulka nemá správně utvořené přepážky v srdíčku. Přesto prospívá dobře, roste, přibývá na váze a rozvíjí se.
Oba dva rodiče přijali Vendulku jako dar. Protože s ní maminka pravidelně cvičí, vyvíjí se velice dobře, obrací se, sedí, povídá základní dětskou „abecedu“. Všichni prarodiče se vž
dycky těší na chvíle s Vendulkou, na mazlení s ní. Dnes vidím, že je dobře pro Vendulku, že se narodila do rodiny, kde maminka je učitelka prvního stupně základní školy.

 


Nikdo z nás si jistě nedovede představit, jaké mohou přijít problémy a komplikace. Věřím, že rodinné zázem
í je zárukou té nejlepší možné péče.
Říká se, že kdo hodně dává, také hodně dostává. A to platí i v našem případě. Věřím, že jak rodiče, tak i ostatní budou od Vendulky čerpat mnohé radosti a potěšení. Já už se nemůžu dočkat prvních slůvek, vět a krůčků...