DOWNŮV SYNDROM              OVEČKA, o.p.s.                  DĚTI Z OVEČKY                 NEJBLIŽŠÍ AKCE               KONTAKT                 ÚVAHY, NÁZORY                NÁVŠTĚVNÍ KNIHA                KRONIKA

Beseda se studenty na Gymnáziu Jírovcova

 Ve středu 1.2.2012 jsem s dcerou Vendulkou navštívila studenty septimy a třetích ročníků na Gymnáziu Jírovcova. Paní Mgr. Miroslava Sekyrková mě požádala a prezentaci do hodin semináře z biologie na téma Downův syndrom. Velice mě potěšilo, že na přednášku přišli i studenti jiných seminářů, které oslovilo vybrané téma. A ještě větší radost jsem měla z dotazů v průběhu celé prezentace, ze které se rázem stala příjemná beseda.

Nejprve jsem krátce představila sebe, Vendulku a naši Ovečku, o.p.s. Přátelskou atmosféru navodilo shlédnutí filmu Dejte nám šanci, ve kterém „hlavní hrdinkou“ náctiletá Míša s Downovým syndromem. Studenti měli možnost dovědět se podrobnosti o nejčastější chomozomální vadě, o historii jejího objevení, o typech DS a specifických projevech. První otázky se týkaly změny života naší rodiny po narození Vendulky, mých názorů na integraci a potřebu osobních či pedagogických asistentů. Vše jsem se snažila přiblížit na konkrétních faktech o Vendulce a o dětech integrovaných do MŠ i ZŠ, které osobně znám. Zmínila jsem se i o legislativě týkající se  problematiky zdravotně postižených osob. A co dělají někteří lidé s DS dnes, jsem demonstrovala na konkrétních příkladech – Jiří Šedý, Denisa Střihavková, Stanislav Burian, Kateřina Hoření a Marie Sprinzlová. Po celou dobu povídání měli studenti k dispozici některé knihy od spisovatelů s DS, poslední výtisky časopisu PLUS 21, publikaci Lidský rozměr 21, Článek 24 z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a další materiály zabývající se problematikou Downova syndromu.

Věřím, že takto příjemně strávené chvíle mezi studenty, přispěly k širšímu povědomí problematiky zdravotního postižení.

Věřím, že jsem objasnila nesmyslné výklady a chápání vybraných předsudků o lidech s Downovým syndromem.

Věřím, že tato beseda byla další vlaštovkou ve změně přístupu lidí při setkání s handicapovaným jedincem.

A proto věřím, že tato prezentace nebyla poslední.

 Šárka Jakobi