Downův syndrom                 Lékařská péče                Znaky DS                    Výživa              ...a co vaši blízcí ?                 Zpomalený mentální vývoj               Co dál ?

 

V době bezprostředně po narození děťátka s DS nemá celkem smysl zatěžovat se obavami z daleké budoucnosti. Naopak. V tomto období dítě potřebuje spokojenou, milující maminku a rodinu, která chápe handicap jako něco, co člověka sice znevýhodňuje, ale ne jako něco, co mu bere hodnotu. V této chvíli nemůžeme spolehlivě stanovit rychlost ani stupeň vývoje, k němuž  dítě později dospěje.           Ale vždyť stejně je tomu tak u dítěte bez postižení! Hrubý omyl je proto „nic od něj nečekat.“  Naopak!  Děti s DS se rozvíjejí sice pomaleji, ale rovnoměrně.

    Rozpětí neboli škála míry postižení v rámci Downova syndromu je  široké. Dřívější tvrzení o těžké mentální retardaci, jež se přisuzovala lidem s DS, dnes nahrazuje zjištění, že většina lidí s DS se pohybuje v pásmu střední až lehké mentální retardace. V praxi to znamená, že tyto děti nejen, že komunikují čile se svým okolím, ale naučí se číst, psát i počítat. Lidé s  DS zvládají  dobře běžné domácí práce, jsou společenští, rádi sportují,  touží být zaměstnáni.

 I v naší zemi  byly již integrovány děti s DS do běžné základní školy. To je obří skok od doby před rokem 1989, kdy těmto dětem byla automaticky doporučena škola pomocná. Zatím je ale  skutečnost taková, že se pedagogická veřejnost v přítomnosti dětí s DS cítí nejistá. A tak děti s DS potřebují naléhavě rodiče, kteří o své děti bojují a dají jim šanci dokázat, že i ony jsou přínosem ostatní společnosti.